RYAN HOLIDAY dokázal nadchnout pro moudrost starověku již mnoho čtenářů. Všichni velcí myslitelé, umělci, sportovci a vizionáři mají jednu nepopíratelnou společnou vlastnost. Je jí schopnost nepodléhat náladám; schopnost nenechat se rozptýlit a vidět tak věci podstatné a na první pohled skryté. Autor načrtává cestu, jak tohoto starodávného, a přece dnes tak naléhavě potřebného způsobu života dosáhnout.

Nicolás Gómez Dávila (1913-1994) bol popredným kolumbijským filozofom, ktorý sa preslávil poetickosťou a mnohorozmernosťou svojich textov, svojráznym životným štýlom a nekompromisným reakcionárstvom. Kritický ku všetkým súdobým politickým smerom vrátane klasického pravicového konzervativizmu, Gómez Dávila stavia svoju pozíciu na katolíckom tradicionalizme a obhajobe pravdy, ktorá nikdy nezhynie. Kvôli

V spoločenskom a kultúrnom živote starých Grékov a Rimanov nebol rok jeden v ničom výnimočný. V Aténach alebo v Ríme nikto netušil. že kdesi v Palestíne sa narodil a žije dieťa menom Ježiš. Prvé kontakty apoštola Pavla s obyvateľmi Atén v roku 51 sa skončili fiaskom. o niečo úspešnejší bol v Macedónsku. v Solúne a v Korinte. kde v rokoch 49 až 52 založil prvé kresťanské spoločenstvá. Kresťanstvo bolo

Kniha zahrnuje texty z let 1978 až 2017 věnované filosofii českých myslitelů: Tomáši Garriguu Masarykovi, Janu Patočkovi a Václavu Havlovi. Hlavním společným rysem jejich uvažování je filosofie nakloněná k činu. Masaryk, Patočka i Havel chápali politiku jako činnost založenou na mravním základě a hledali nový duchovní rozměr života moderního člověka, který nenachází oporu ani v metafyzice, ani v tradiční

Představa světa či jeho částí jako čitelného textu je v evropské kultuře hluboce zakořeněná. Prvním předpokladem této představy je alfabetismus a kulturní idea knihy, druhým pak nahlížení světa jako smysluplného a koherentního celku, jehož části nesou význam a jsou ve vzájemných vztazích: mají „sémantiku“ a „syntax“. Začít hledět na svět jako na řád znaků ale následně znamená ptát se: Jakým písmem

Filozofia na základoch diela J. Ch. Korca

Jedním z hlavních témat biologa a filosofa Zdeňka Neubauera je zkoumání rozdílu mezi živými těly a tělesy, mezi přirozenou a předmětnou, ustavenou skutečností. Zatímco ustavenou skutečností se zabývá v knize Písmo, počet, pořadí v tomto drobném díle inspirovaném rozkvétáním ibišku se zabývá povstáváním a jevením přirozeného tvaru, který není utvářen ani skládán a je svým vlastním vznikem – tvarem sebeutváření.

Latinsko-české vydání základní středověké encyklopedie vědění, zahrnující témata od svobodných umění přes antropologii a přírodovědu až po theologii. Dvanáctá kniha shrnuje základní poznatky starověkých a raně středověkých přírodovědců o čtvernožcích, plazech, ptácích a hmyzu. Překlad, poznámky, úvodní studie J. Fuksová.

A megvilágosodott bölcs túljut minden észlelésen, örömön és bánaton, s végül az örök Átman (Önvaló) - amit nem könnyű megpillantani - bölcsessége által, melyet Jóga-meditáció révén szerez, megvalósítja a szív titkos barlangjában rejtőzködő Brahmant. Katha-upanisád 2.12. A Filozófia fogalma a Philo, mint szeretet és Sophia, mint tudás görög szavak összevonásából keletkezett. Így tehát a Filozófia eredeti

Co je to inteligence? Mohou stroje myslet? Dokáží lidé myslící stroje zkonstruovat? A nejsou lidé právě takovými myslícími stroji? Tyto a podobné otázky si filozofové kladou přinejmenším od počátku novověku, ale ucelenou podobu jim dal až Alan Turing v polovině 20. století. Tento britský matematik se proslavil nejen svým podílem na rozluštění šifrovacího stroje Enigma, čímž významně přispěl k uspíšení

\"Nincs a világon kiegyensúlyozottabb, mint az ég; az ég alatt szinte semmi kiegyensúlyozottabb, mint az emberi test; e testben pedig semmi sem kiegyensúlyozottabb, mint a szellem. Tehát a kiegyensúlyozott dolgok révén újul meg a szellemben lakozó életerő.\" Milyen tanácsokat adhat a reneszánsz kori Firenzében egy orvosi képzésben is részesült újplatonikus filozófus, teológus, asztrológus a barátainak,

Kniha spojuje politické texty Yuka Huie o vzestupu neoreakcionářství, konci osvícenství, budoucnosti kosmopolitismu, popandemické politice a planetárním myšlení. Analýza je založena na historickém, antropologickém a filozofickém zkoumání otázky technologie, která otevírá zcela novou perspektivu. Hui navrhuje pojem technodiverzity skrze zpochybnění současného způsobu chápání technologie jako antropologického

Druhý svazek populárně naučné edice Munice nás zavede do labyrintu filozofického tázání na téma ČAS. Necháme se vést úvahami řady velikánů, od Aristotela po Prigogina, dokud nedospějeme k nevyhnutelné křižovatce: čas je buď nejdůležitější element vesmíru, nebo vůbec neexistuje. Autor knihy, profesor Josef Krob, působí na Katedře filozofie FF MU a otázkám času, prostoru a smyslu se věnuje dlouhodobě.

Kniha jednoho z nejoriginálnějších filozofů 20. století a významného představitele současné ontologie a fenomenologie. Druhé, opravené vydání.

Kniha je pokus o znázornění hlavních principů nové politické filosofie odpovídající parametrům antropocénu, tj. epoše, kdy negativní vliv člověka na přírodu dosáhl stupně, který převyšuje vliv geologických sil. Lidstvo se stalo dominantní silou ovlivňující všechny složky planetárního ekosystému (biosféru, hydrosféru, atmosféru, kryosféru, litosféru) a jeho činnost s sebou přináší problémy, které se

Druhým svazkem třídílné práce, zabývajícím se filosofickými aspekty vyprávění, navazuje francouzský filosof na svou předchozí práci o metafoře. Výsledkem je hluboká analýza narativity, chápání času a dějin prostřednictvím vyprávění, jehož kořeny sahají až k Aristotelovi a Augustinovi.

Kniha NON EXIT slovenského maliara a performera Roba Švarca je v kontexte slovenskej filozofickej estetiky ojedinelým fenoménom. Vo svojich esteticko-ontologických esejach reflektuje príbeh moderného a postmoderného umenia, predovšetkým stretnutie sociálnej plastiky Josepha Beuysa s nesubstančnou ontológiou Egona Bondyho.

Stěžejním dílem církevního otce Lucia Cae(ci)lia Firmiana Lactantia (260-325), jenž působil jako učitel rétoriky v Diocletianově sídelním městě Nikomédii a později jako vychovatel Constantinova syna Crispa, bylo obsáhlé teologické pojednání Divinae institutiones (Základy božské nauky), v němž se pokusil shrnout základy křesťanské věrouky. Paradoxně ho ale mnohem více proslavil nevelký spisek De mortibus

Kniha pro ty, kteří se chtějí seznámit se základními pojmy etiky, morálky a mravnosti a poučit se o osobnostech a směrech spjatých s touto oblastí. Čtenáře čeká přehled dějin etiky od antiky do 20. století, kapitola Současné názory mravní - o morálce tělesného, duševního a společenského blaha, o štěstí, o mravnosti v politice, o optimismu a pesimismu, o altruismua egoismu, jakož i kapitola Základy

Aká filozofia je pragmatizmus? U nás stále predovšetkým neznáma, nepochopená, ignorovaná, dezinterpretovaná, „cudzia“ či odmietaná, „podozrivá“ alebo údajne nedostatočne „vznešená“ – pre niektorých dokonca ani nie filozofia, keďže meno „pragmatizmus“ je vari jedno z najhoršie znejúcich mien, aké môže niesť taká vysoká intelektuálna aktivita, ako je filozofia... Napriek tomu sa túto filozofiu autor