Britská spisovateľka a expertka na riešenie následkov katastrof Lucy Easthope doslova žije pohromami. Keď sa zrúti lietadlo, vybuchne bomba alebo keď sa začne pandémia, zavolajú práve ju.

„Dodnes nemůžu pochopit, jak jsem to já, taková malá holčička, mohla všechno přežít. Bez táty, bez mámy.\" V první polovině 40. let bylo do Sovětského svazu násilně deportováno několik set tisíc Polek. Končily coby „nepřátelé lidu\" na nucených pracích, v kolchozech, dolech, ve věznicích.

Unikátní osobní svědectví z těsné blízkosti Jana Antonína Bati v pohnutém historickém období přináší nový pohled na tuto dodnes rozporuplně vnímanou osobnost. Vladimír Krejčí do firmy Baťa nastoupil v roce 1936 a jako absolvent právnické fakulty začal pracovat coby referent na právním oddělení.

Fascinující příběh muže, který se šestnáctkrát pokusil uprchnout ze zajateckých táborů 2. světové války Přezdívali mu Krtek a často s použitím pouhého pětadvaceticentimetrového nože na máslo vyhloubil celkem osm tunelů, některé z nich až v hloubce deseti metrů pod povrchem. Snažil se uprchnout také z pracovních čet, přesekával ostnaté dráty a skákal z jedoucího vlaku.

Titul vydaný Spolkom priateľov Pavla Straussa prináša náčrt biografie Pavla Straussa - lekára, filozofa, prozaika, esejistu a prekladateľa, „učiteľa vysokej kultúrnosti, pozitívneho a povznášajúceho kresťanského humanizmu i eticky obrodenej domácej kultúrnosti“(J.Pašteka). „Nikdy v živote som nechcel škodiť, zavadzať, brzdiť vývoj života. Nikdy som netúžil po inom ako dobrote, po kráse, po dokonal

Po smrti Františka Jozefa sa na trón rakúsko-uhorskej monarchie koncom roka 1916 posadil mladý arcivojvoda Karol. Usiloval sa čo najrýchlejšie uzatvoriť mier a zreformovať zastarané fungovanie štátu.

Úloha umelca ako aktívneho subjektu, ktorý sa spolupodieľa na verejnom dianí a formuje sociálny priestor, nie je vo svete umenia nová. Zámerom monografie je poukázať na to, ako sú politické témy premietnuté do diela slovenského výtvarníka Blažeja Baláža, a upriamiť pozornosť na skrytejšiu, menej efektnú časť jeho tvorby, ktorá vytvára paralelu k obrazovo-textovému jazyku jeho spektakulárnejších di

Život Vladimíra Krivoša pripomína dobrodružný román. Spolupracoval s tajnými službami za cárskeho aj boľševického režimu, miloval slávu a peniaze, no zároveň rád fabuloval, prikrášľoval či úplne klamal vo viacerých faktoch zo svojho života.

V knize s lehce výhrůžným názvem Poslední slovo má Jan Rejžek! najdou čtenáři vydatnou dávku více než tří set sloupků ze let 2010 až 2015, publikovaných v Lidových novinách. Již třetí soubor sebraných „posledních slov“ nemilosrdného glosátora a „zuřivce“ Jana Rejžka představuje svého autora nejen jako neurvalce a nepřítele středního proudu populární hudby a některých jeho zpěvaček, jak píše v předmluvě

Zakia bola Tadžička, Ali bol Hazár, ona sunnitská moslimka, on šiitský moslim. Odmala vyrastali ako nerozluční priatelia v odľahlej horskej provincii Bamján a ich priateľstvo sa postupne zmenilo na lásku.

Pět měsíců s Lékaři bez hranic: „Desetiletý Rahmudin přišel s proraženou lebkou. Nevěřil jsem, že se kdy probudí z kómatu.

Autor kráča niekoľko storočí po stopách svojich predkov, ktoré ho privedú do jeho rodných Košíc. Tu prežíva najkrajšie roky 20. storočia a svoje čarovné detstvo.

Tých svedkov má autor, niekdajší šéfredaktor Smeny, celú galériu. . . a nie obyčajných.

V letech 1985–1989 si Miroslav Červenka zaznamenával jakýsi „duchovní deník“, v němž se vyrovnával s událostmi přicházejícími zvenčí i s událostmi svého vlastního osobnostního zrání. V deníku se podivuhodně smísilo bytostné zaujetí otázkami poezie a umění vůbec, poetologická a versologická erudice s vyhraněným postojem občanským, nepřipouštějícím žádné kompromisy s panující mocí.

Nizozemec totálně nasazený za války u Hamburku naváže přátelství s českou Židovkou z koncentračního tábora. Biograficky laděné vyprávění skládá mozaiku dvou lidských osudů vzdorujících válečné nelidskosti.

Druhý zväzok pamätí profesora Weyra, zakladateľa a rektora Masarykovej univerzity a jednej z určujúcich osobností československej právnej vedy..

Sugestívny autobiografický príbeh nesie v sebe vieru v lepší život bez antisemitizmu, so­ciálnej nerovnosti a neznášanlivosti. Hela Volanská sa narodila v Lodži, ale stala sa Slovenkou voľbou.

Kniha Krystyny Żywulské je šokujícím svědectvím zachycujícím mučivý život tábora smrti den za dnem. I přes uplynulé roky je čtenářův zážitek na výpověď očima očitých svědků a obětí holocaustu stále neuvěřitelný.

Český písničkář, spisovatel a dokumentarista Jiří Vondrák (* 1954) se při své filmařské profesi setkal s mnoha osobnostmi světového kulturního dění. Do vzpomínkové knihy Můj laskavý objektiv zařadil šestatřicet miniatur, v nichž připomíná oblíbené muzikanty, herce, spisovatele a další umělce, které blíže poznal a s některými z nich se i spřátelil.

Oto Hudec pracoval v hasičskom a záchrannom zbore dvadsaťpäť rokov. V knihe opisuje autentické zážitky pri zásahoch hasičského zboru a svoj podiel pri vytváraní špeciálnych skupín v zbore, najmä pri budovaní modulu hasenia požiarov v prírodnom prostredí.